Чешская литература. Хрестоматия

Jan Hus

Jan Hus (priblizne 1370 – 6. cervence 1415) byl r?mskokatolick? knez, cesk? stredovek? nаbozensk? myslitel, pedagog vysokе ?koly, reformаtor a kazatel. Povazovаn za jednoho z prvn?ch reformаtoru c?rkve, kter? bezmаla o jedno stolet? predbehl Luthera, Bezu, Kalv?na a Zwingliho.

Od roku 1398 prednа?el na Karlove univerzite, kde v letech 1409—1410 byl rovnez rektorem. Ve sv?ch nаbozensk?ch d?lech kritizoval nemravnost katolickе c?rkve. Katolickа c?rkev ho prohlasila za kac?re, jeho ucen? za herezi, a vyobcovala ho v roce 1411. C?sar Svatе r??e r?mskе Zikmund Lucembursk? mu zarucil bezpecnou pr?tomnost na kostnickеm koncilu, aby se tam ocistil ze v?ech obvinen?. Presto byl odsouzen jako kac?r, a byl upаlen na hranici. Na jeho odkaz v?ak navazovali husitе, a pozdeji i dal?? c?rkve a spolecnosti. Husitе tvorili vet?inu ceskе populace v Ceskеm krаlovstv?, zformovali bojovnе s?ly. Behem tzv. Husitsk?ch vаlek husitе podnikli nekolik kr?zov?ch v?prav. M?sto toho, aby kac?rskе ucen? zaniklo, zacalo se v Cechаch rychle ??rit a Hus zacal b?t uct?vаn jako mucedn?k. Datum jeho upаlen? se stalo cesk?m stаtn?m svаtkem. Jan Hus napsal nekolik del, zde se uvаd? Dcerka, v n?z vysvetluje d?vkаm jak z?t v souladu s boz?m slovem.

Dcerka (?ryvek)

Kapitola druhа

Sly?, dcerko, a viz, a prichyl ucho svе, ze hodno jest, abys poznala svе svedom?. Vez, ze nemuze? hr?chu konecne skryti, neb mus?? je v?em lidem, andelum i dаblum v soudn? den oznаmiti. Tu viz, a prichyl u?i svе, ze kam se obrаt??, cos v du?i, v svеm svedom? polozila, bud zlе neb dobrе, svedom? chovа tobe, dokud jsi ziva, a vrаt? tobe, kdyz bude? mrtva. Neb ta jest kazdе du?i polozena ?mluva, aby slib svuj Bohu drzela; cin?-li zle, ihned priraz? se svedom?; pakli cin? dobre a v tom nezpychne du?e, nekаrа pravе svedom?; ale kdyz zle cin? clovek, svedom? jest pri zivеm, a vlece se po mrtvеm. A tak, kam se clovek obrаt?, vzdy bud chvаla nebo pohanen? za n?m jde. A tak clovek v domu svеm, totiz v du?i svе celedi mа protivn?ky: aj, zaluje na neho svedom?, svedc? pamet, soud? ho rozum, rozko? ukazuje, kterak mа mucen b?ti, bаzen neb strach jest kat a rozko?i jsou mucen?; neb kolik mel clovek zl?ch, a kterak velik?ch zl?ch rozko??, tolik a tak velik?ch mа m?ti utrpen?, jakoz d? P?smo.

To sly?, dcerko, a viz, a prichyl ucho svе. Sly? takе a viz, ze svedom? jest sebe poznаn?, totiz j?mz se clovek sаm znа, je-li vinen hr?chem ci nen?, a um? uvаziti, je-li hr?ch ci nen?. A b?vа blud v svedom?: prvе, kdyz clovek nev?, mа-li uciniti ci nemа; na pr?klad, kdyz jest clovek nemocen, a vel? jemu v postn? den jisti mlеcnе, a on vаhа, neveda, mа-li to uciniti, aby nezhre?il, ci nemа. Druhе: blud b?vа v svedom? z nedbаn?, jako kdyz kdo nedbа sebe poznati, je-li v hr?chu, a pakli dbа, ale nechce jinеho se otаzati, neumeje sаm sebe rozsouditi. Tret? b?vа blud z p?chy, kdyz kdo pr?li? troufaje sobe nad jinе, i neucin? sobe poznаn? v hr?chu svеm. Ctvrtе, b?vа blud nezr?zenе zаdosti, jez cloveka odchyluje od dobrе veci, kterе on zаdа, a tak cin?, ze pobloud?. Pаtе, z pr?li?nе bаzne, jako kdyz se kdo boj? toho, cehoz se nemа bаti podle rozumu; jako cinil-li by kdo sobe svedom?, ze by chudеmu dal almuznu pred lidmi s dobr?m ?myslem.

Protoz, aby clovek zpravil svе svedom? i v minul?ch skutc?ch, i kterеz je?te cin?, a kterеz potom bude ciniti, mа vzdy k P?smu hledeti. A mа se varovati svedom? pr?li? ?irokеho, i svedom? pr?li? ?zkеho; neb svedom? ?irokе casto mа zlе za dobrе, hr?ch za nehr?ch. A v tom svedom? jsou lidе zlorecen?, jakoz d? P?smo: «Beda tem, jiz r?kaj? zlеmu dobrе a dobrеmu zlе!» О, co jest zlorecen?ch v tom svedom?! Mnoho knez?, jiz smilstv?, svatokupectv? a lakomstv? svеho za hr?ch nepoklаdaj?! Tеz v jin?ch stavech, kterе zаletu, tancu, zertu, pomluv, her, vystrihovаn? roucha a jin?ch zl?ch obyceju za hr?ch nemaj?, a tak svedom? sobe z nich necin?! To ?irokе svedom? dаvа takе velikou v?etecnost, to jest zlou pr?li?nou smelost, takze clovek smele hr?ch cin? a nechce m?ti za hr?ch, a tak casto poloz? cloveka k spasen?, an slu?? k zatracen?. A slove ?irokе svedom?, ze jakoz velik? pytel slove ?irok?, ze velikе veci v se bеre, neb dum ?irok?, neb vrata ?irokа, jimiz bez zаvady velik? kun, velbloud, neb vuz projede, tеz to svedom? bеre v sebe velikе hr?chy, takze nic se rozumem a vul? nepohаdа v cloveku, jenz se takovеho hr?chu dopust?. A tak ?irokе svedom? meli knez? a zаkonn?ci za Krista, jenz rekl: «Beda vаm, mistri a zаkonn?ci, pokrytci, kter? komаra vyced?te a velblouda poz?rаte!» to jest, z mal?ch vec? sobe svedom? cin?te, ale Boz? prikаzаn? prestupuj?ce, z toho sobe svedom? necin?te. A v tom Kristove zlorecen? jsou v?ichni nyn? ti, kter?z mаlo vаz? prestoupen? zаkona Boz?ho a svа ustanoven? a prikаzаn? mnoho vаz?, jakoz cin? papezovе, biskupovе a jin? prelаti a zаkonn?ci (=reholn?ci) i takе kn?zata, pаni a me?tanе. Takе mа se clovek varovati svedom? pr?li? ?zkеho neb to vede cloveka k zoufalstv?; neb d? cloveku, ze jest pr?li? zl?, ze se z hr?chu prаve nekaje neb nezpov?dal, ze nic dobre necin? a tak ze dobrе poloz? cloveku za zlе. A t?m ?zk?m svedom?m klame dаbel obecne ty, kter? hr?chu hrub?ch se nedopustili, neb kter? dopustiv?e se, ted se z nich kaj?; a poloz? chytr? cert cloveku i promluven? za hr?ch, i j?dlo, i napit?, i jinе skutky. Protoz mа se ho clovek velmi ostr?hati, aby nepoklаdal za hr?ch, co nen? hr?ch; jako poklаdali knezi a zаkonn?ci, ze jisti s neumyt?ma rukama jest velik? hr?ch, a Pаn Jez?? ukаzal, ze to nen? hr?ch. Takе vez, ze svedom? sluhy Boz?ho mа b?ti pokornе a smutnе, aby pokora zdrzela od p?chy, a tesknost od chl?pnosti neb marnеho vesel?. To v?e pilne mа clovek znamenati, aby mohl duchovne vesel b?ti.

Slovn?cek

svedom? совесть

prichytit приблизить

chovat нянчить, держать, хранить

?mluva соглашение, договор

neb= nebo

cinit делать, устраивать

prirazit se натолкнуться, прижаться

pakli в случае если

kat палач

p?cha гордость, надменность

troufat si осмеливаться

almuzna милостыня, подаяние

odchylovat se уклоняться

P?smo Писание

lakomstv? скупость, жадность

svatokupectv? (prodаvаn? odpustku) продажа индульгенций

pokrytec лицемер, ханжа

papez папа римский

reholn?k монах

tesknost грусть, задумчивость

chl?pnost сладострастие

I. Urcite, co je a co nen? pravda.

1. Jan Hus ostre odsoudil vyb?rаn? odpustku

2. Jeho nejv?znamnej??m d?lem je preklad Bible do nemciny.

3. Jan Hus psal duchovn? p?sne, kаzаn?

4. Se sv?m spolupracovn?kem Philippem Melanchthonem polozil zаklady novе, evangelickе c?rkve

5. Jan Hus usiloval o zjednodu?en? ceskеho pravopisu.

II. Najdete na internetu informace

1. Kde se nachаz? socha Jana Husa?

2. Kdo je autorem obrazu „ Jan Hus pred kostnick?m koncilem?»

3. Co je odpustek?

4. Jak?m jazykem kаzal Hus pro prost? lid?

5. Kdy je svаtek J. Husa?

IV. Humanismus a renesance v ceskе literature

Pod vlivem Evropy se dostal humanismus do Cech, kam byl priveden predev??m cizinci a cesk?mi studenty vracej?c? se ze zahranicn?ch univerzit. Ce?t? humanistе inklinovali k soudob?m duchovn?m proudum a jejich snem bylo povznеst ceskou literaturu na evropskou ?roven. Hlavn?m c?lem cesky p???c?ch cinitelu bylo dokаzat, ze cesk? jazyk je vhodn? pro preklad nejlep??ch svetov?ch d?l na ?rovni originаlu. Zаkladn? zаnry jsou kronika, ceskе a latinskе ver?e, drama. Obl?ben?m zаnrem se stal v?ak cestopis. Jedn?m z autoru cestopisu byl Vаclav Vratislav z Mitrovic (1576—1635), autor den?ku Pr?hody Vаclava Vratislava, svobodnеho pаna z Mitrovic ze svе cesty do Turecka.

Vаclav Vratislav z Mitrovic

Vаclav Vratislav z Mitrovic (zvan? Turecek, 1576—1635) byl cesk? ?lechtic, znаm? v ceskе literature pro svuj poutav? cestopis, v nemz popisuje svе zаzitky z diplomatickе v?pravy a nekolikaletеho zajet? v Osmanskе r??i. Roku 1591 se s poselstvem c?sare Rudolfa II. dostal k tureckеmu sultаnovi do Konstantinopole (dne?n? Istanbul), kde obvilnili ho ze ?pionаze, zatkli a rok a pul strаvil na galej?ch a dva roky v nejhor??m tureckеm vezen? v Konstantinopoli.

O bytu c?sarskеho poselstv? v Konstantinopoli (?ryvek)

Maj? takе prost? Turci mnoho poverku, mezi jinejmi i tento sme videli: kde kterej z nich pap?r na zemi uhl?dal, hned jej s uctivost? zdvihl a do ?kuliny vstrcil, rovne jako u nаs, kdyz chlеb na zemi lez?, jej mnoz? pol?b?, a aby po nem ne?lapali, na stranu odloz?. Kdyz sme se pak na pr?ciny tе vаznosti k pap?ru a schovаn? jeho ptali, pravili nаm na?i jancari, ze Turci pap?r u velikе vаznosti a poctivosti maj?, protoze se na nem jmеno boz? p??e: a protoz nejmen?? ?karticku na zemi lezeti nedopou?tej?, neb v cas posledn?ho soudu, kdyz Mahomet nаsledovn?ku svejch Musulmanuv povolа z tech m?st do nebe, v nichz pro hr?chy, kter?ch se zde dopustili, pokuty nesou, aby je vecnеho blahoslavenstv? ?casnе ucinil (jinou cestou nelze k nemu prij?ti nezli pres velik?, zelezn? ro?t ohnem rozpаlen?, pres nejz kazd? bos?ma nohama j?ti mus?), tu hned velik? div se stane, nebo v?elik? ten pap?r, kter?z tak skrze ne od pohany zachovаn byl, nenadаle se tu kdes vezme a pod nohy jejich podestre, pomoc jim cine, aby zаdnе bolesti ani ?kody od ohnivеho zeleza nepocejtili; takovа jim odplata bude za to, ze pap?ru poctivost ucinili. Protoz nаm tеz za zlе meli, vidouce, an celаdka pap?ru k nejmrzutej?? a nejpotupnej?? potrebe uz?vala; abychom toho se ciniti varovali, prosili. K tomu je?te Turci ani kvetu ruzovеmu na zemi lezeti nedaj?, protoze, jakoz nekdy star? pohanе ruzi skrze Venu?i po?lou bejti pravili, tak tito poverciv? lidе na to se dali namluviti a ver?, ze z potu Mahometa vyrostla. Ale jiz prestanu, abych se daremn?mi takov?mi klevetami zbytecne nezaneprazdnoval.

Slovn?cek

povera суеверие, поверье