Bylo nás pět / Нас было пятеро. Гедвика и Людвик. Книга для чтения на чешском языке

Kdyz jsme se vyvаleli, tak jsem pravil: „Kdo se nejdr?v osmel??“

V?ichni kriceli: „Jа!“ Ale nejdr?ve se osmelil Еda Kemlink, ten vаm mа skok jako plavec zаvodn?k. Bejval a jа jsme plаcli do vody jako zаba, ale Cenek Jirsаk skocil pozpаtku, protoze je hrd?. Ale predt?m se pokrizoval.

Ten mal? chlapec Venda ?tepаnku taky vykrikl: „Jа!“ a skocil do vody, jak to videl u tech dospel?ch.

U Klobouku jest velkа toun a my jsme si nevzpomneli, ze Venda ?tepаnku treba neum? plavat. On taky neumel.

A zmizel pod vodou, pak se vynoril, neco vykrikl, zase zmizel a polykal andel?cky.

„Jez??marjа!“ kriceli jsme. „On se utop?!“

Protoze je tam v?r a voda se toc? porаd dokola a je tam plno korenu, do kter?ch se zapletou nohy. Tak jsme stаli a kriceli a byli jsme polekаni, protoze jsme nevedeli, co ted.

Jenom Zilvar z chudobince nekricel, on nikomu nic nerekl a skocil do toune. N?brz plaval pod vodou a ?mаtral kolem sebe, vynoril se, ka?lal vodu a pravil: „Uz ho mаm, uz ho drz?m za vlasy!“

V?ichni jsme kriceli: „Nepust ho!“

On odpovedel: „Nepust?m, nebot ho drz?m pevne.“

Pomohli jsme mu vytаhnout Vendu na breh, a kdyz byl na brehu, tak Zilvar pravil: „Herdek filek!“ a vysmrkal se.

Venda lezel bez hnut? a nebylo videt, ze d?chа. Uz jsme si myslili, ze je po nem, tak jsme byli cel? pryc, a jа jsem pravil: „Tak vid?te, jа jsem nechtel, aby ?el s nаmi,“ a bylo mne do brеce.

Bejval Anton?n taky pravil, ze nechtel, aby ?el s nаmi, ale jа jsem pravil: „To nen? prauda, ty vrdlouze?, sаms pov?dal, nechte ho, at jde s nаmi.“

Bejval sproste pravil, ze sаm vrdlouzu, ale Cenek Jirsаk pravil: „Ted se nehаdejte, to nemа zаdnou cenu, n?brz mus?me privеst utopence k zivotu.“

Еda Kemlink pravil, ze je to prauda, co r?kа Jirsаk, ale jak to mаme udelat?

Cenek Jirsаk pravil, ze na chodbe ?koly, co do n? chod?me, jest obraz, na kterеm je vymalovаno, jak se vzkr?s? umrl? utopenec, a ze se to mus? podle toho delat.

A delal to podle toho a pohyboval Vendov?ma rukama i nohama a mackal mu bricho, az z neho vy?la voda.

Venda si najednou vzdychl, pak se posadil, koukal a nevedel, kde je. A nejdr?v mu bylo ?patne, ale za chvilku mu bylo dobre, my jsme skаkali a kriceli: „Slаva!“, jelikoz jsme meli radost.

A Cenek Jirsаk se pokrizoval a pravil: „V?ak mel namаle.“

Venda se na nаs usm?val a vypravoval, co se mu stalo. Pravil, jak ho voda prijala a ze to bylo moc krаsnе a ze byl lehk? jako balоn a v u??ch mu zertovne ?umely bublinky. A kdyz otevrel oci, kolem dokola to bylo zelenе jako na louce a na tе louce rostly velikе cervenе jahody a on si jich chtel natrhat, ale jaksi nemohl k nim.

On dlouho vypravoval, ale v?ecko napreskаcku, a my jsme se v tom nemohli vyznat.

Еda Kemlink pravil: „Jо, peknе jahody, mohls b?t nebozt?kem.“

„To nen? prauda,“ pravil Venda, „nemoh jsem b?t nebozt?kem, ale chtel jsem natrhat kytici jahod a prinеst je mamince.“

„Nech ho,“ pravil jsem, „on je je?te mal? a nev?, co mluv?.“

Pak jsme moc chvаlili Zilvara z chudobince, ze se neohrozene vrhl do vody, aby zachrаnil tonouc?ho.

Zilvar cel? zcervenal, protoze se rozzlobil, a pravil: „Vlezte mi na zаda, votroci, a nechte si to!“ Ale jа jsem na nem poznal, ze se styd?, protoze jsme ho chvаlili, tak jsme ho porаd chvаlili a on nadаval dosti sproste.

Potom jsme se ustrojili, jelikoz jsme meli koupаn? dost, a krаceli jsme domu a nesli jsme si na zаdech plavky, aby nаm uschly. Zilvar z chudobince vedl Vendu ?tepаnkovеho za ruku a poucoval ho, jak se mа plavat. Nejdr?v se nauc? hrabat jako pes, a kdyz to um?, tak se nauc? doopravdy plavat. On mluvil, jak se plave na prsou, pod vodou a pokrocil? kraulujou. Rukama to ukazoval a Venda to musil delat po nem.

A pak se ho otаzal: „Bude? si to pamatovat?“

„Budu,“ pravil Venda.

Zilvar ho pochvаlil: „To je dobre, aspon se podruhе neutop??!“

* * *

Pr??t?ho t?dne jsem mel porаd radost a dovаdel jsem a dospel? mne napom?nali, ze neposed?m. Ponevadz byl konec ?koln?ho roku. A nejvet?? radost jsem mel ve stredu, protoze jsme dostаvali vysvedcen?, a Krist?na pravila: „S tebou certi ?ijou.“

Toho dne rаno jsem si neudelal v perinаch doupe ani jsem si nepredstavoval, ze jsem zv?re, ale sаm jsem vyskocil z postele a kricel jsem: „Vysvedcen? – vystrcen?! Vystrcen? za dvere, bude dobrа vecere!“

Krist?na se u?kl?bala a pravila: „Jenom jestli! Kdyz propadne?, bude ran jako maku, ne-li dobrа vecere.“

Jа jsem pravil: „Ty propadne?, Rampepurdo rampepurdаckа, ne-li jа.“

Ona me honila s ko?tetem, oba jsme kriceli a porаd se smаli a maminka pravila: „Vy, Krist?no, mаte je?te mеne rozumu nez to decko.“

Krist?na pravila: „Milostpan?, kdyz on zacal.“

Kdyz nаm pan ucitel rozdаval vysvedcen?, tak nаs vyvolаval jednoho po druhеm a byl cel? jinac?, protoze byl ve svаtecn?m. Zаci byli taky ve svаtecn?m. Zilvar z chudobince mel kalhoty po tat?nkovi a cepici mu pujcil pan Stаdn?k, co bydl? taky v chudobinci, aby Zilvar byl taky ve svаtecn?m. Kabаt mel po brаchovi, co ?el na vojnu, a rukаvy mu byly dlouhе, ale on si z toho nic nedelal a ut?ral si do nich nos. Otakаrek Soumaru byl v nаmornickеm a privedla ho slecna. Еdovi Kemlinkovi vrzaly botky a on byl rаd. Bejval Anton?n mel modrou kravatu a dal se ostr?hat ma?inkou. Jа jsem mel hodinky, ale nesmel jsem je otevr?t, kdybysem se chtel pod?vat na kolecka.

Nez nаm pan ucitel rozdal vysvedcen?, tak nаs napomenul, abysme ani o prаzdninаch nezapomneli, ze jsme synovе vlasti, procez abychom ani o prаzdninаch neslozili ruce v kl?n a doma pomаhali. Abysme ?li pr?kladem napred a nedelali hanbu na?? ?kole. Abysme zdravili dospelе a nejedli nezralе ovoce, coz je zl?ch nemoc? puvodce, a nelаmali vetve, ponevadz je to pr?roda. Abysme dbali cistoty tela a nemyslili si, ze kdyz jsou prаzdniny, ze muzeme chodit jako cunata, procez abysme se vzdelаvali cetbou.

Mne se ta rec l?bila, procez jsem si um?nil, ze si honem pujdu vypujcit k Еdovi Kemlinkovi detekt?vku, protoze pravil, ze mа krаsnou detekt?vku „Mrtvola v mezinаrodn?m vlaku“, abysem mel co c?st, ponevadz jsem v?ecko precetl.

Kdyz jsme obdrzeli vysvedcen?, tak jsme byli v?ichni zpusobil? postoupiti do vy??? tr?dy, jenom dva kluci propadli, nejak? Vosаhlo Arno?t z Dubinky, on nemа tat?nka a jeho matka posluhuje a pije korauku. Potom Klema Franti?ek, kour? retka a je tlust?, jeho tat?nek mа hospodu a on um? hrаt pilijаr. Ale jа s nimi nechod?m, nikdo s nimi nechod?. Oni si z toho nic nedelali, ze propadli, ale jа bysem mel vzteka, kdybych zustal sedet.

Jа jsem mel jenom dve dvojky, ostatn? samе jednicky, polep?il jsem se z poctu, obcanskе nauky a kreslen?. Byl jsem rаd, protoze kdyz prinesu krаsnе vysvedcen?, tak dostanu od tat?nka korunu, od maminky taky korunu, aby tat?nek nevedel, a muzu si je dаt do kasicky, a kdyz mаm hodne penez, tak sm?m za ne tat?nkovi koupit tabаk.

A nejlep?? z na?? tr?dy byl Pаta Karel, on mа samе jednicky, protoze sed? rovne a dаvа pozor a porаd se hlаs?. Procez kdyz jsme vychаzeli z tr?dy, tak mu nekdo podrazil nohy a on brecel. Bylo to na mne, ale jа jsem to nebyl. Mysl?m, ze to byl Zilvar, jelikoz se koukal hned jinam.

Kdyz jsme se vyhrnuli ze ?koly, tak jsme moc kriceli a moc jsme ut?kali, jenom Pаta Karel krаcel k domovu slu?ne, jelikoz je pitomec. A pred ?kolou stаl pan Fajst a dаval pozor, jestli ho budeme zdravit. Kdybysme ho nezdravili, tak by ?el zalovat, protoze je zalobn?k zalobnickа. Tak jsme ho pozdravili, i Cenek Jirsаk ho pozdravil, smekl klobouk a pravil: „Pochvаlen!“ a pritom se pr??erne ?klebil. Pan Fajst nevedel, jestli se pr??erne ?kleb? ze zdvorilosti, nebo jemu na potvoru, a tak se koukal.

Jenom Zilvar z chudobince nepozdravil a pan Fajst se na neho koukal a pravil siln?m hlasem: „Neum?? dаt pocestnost, nezdvorаku?“

Zilvar nic nerekl a ?el dаl a pan Fajst ?el za n?m a porаd se ho ptal siln?m hlasem, jestli neum? pozdravit a jak ho to doma vedou. Zilvar zase nic nerekl a ?el rychle, pan Fajst ?el taky rychle a Zilvar zacal ut?kat, ale pan Fajst neum? tak rychle ut?kat. Procez kdyz byl Zilvar daleko, tak zacal kricet: „Pan Fajst veprovou zblajz, pak koupil koninu pro celou rodinu.“

Pan Fajst stra?live zcervenal a kricel siln?m hlasem: „Ty lotre lotrovskа, zraje? pro ?ibenici!“ Ale Zilvar ?el domu a nekter? se smаli.

Pan Fajst se obrаtil a d?val se na v?ecky, ale nejv?c se d?val na me, jestli se nesmeju, a jа se d?val jinam. Ale pan Fajst se porаd na me d?val, jestli si nemysl?m: „Pan Fajst veprovou zblajz, pak koupil koninu pro celou rodinu.“ Jа jsem si to myslil, ale on mne nemohl nic r?ct, protoze jsem to ner?kal, a tak pravil: „Ty si dej taky pozor, jа uz te dlouho pozoruju.“

Jа jsem vedel, ze na me prijde zalovat, ale nic jsem si z toho nedelal, protoze jsem vedel, ze mne na?i nic nereknou, jelikoz nаm pan Fajst stejne nedа nic utrzit.

Tak jsem ?el pryc, ostatn? ho?i ?li taky pryc a pan Fajst se zastavil s Koz? Kunckou a my jsme sly?eli, jak pravil: „Z tech kluku roste sam? kreminаln?k, vzpomenete si na me, matko drahа, az tu nebudu.“