Cíl Zero

Musel se drzet tе neurcitе kryc? historky. Nejen kvuli CIA, ale takе v zаjmu bezpec? sv?ch devcat. Zat?mco byl pryc a pob?hal jako potrhl? po celе Evrope, jeho dve dcery byly nuceny opustit New York a strаvit nekolik dn? samotnе, nez je vyzvedla CIA a odvedla je do ?krytu. Moc nechybelo a mаlem je unesla dvojice fanatiku od Amunu, coz byla my?lenka, kvuli kterе Reidovi i ted vstаvaly hruzou vlasy na hlave, protoze to znamenalo, ze teroristickа organizace mа svе cleny rozesetе i po Spojen?ch stаtech. Jeho ochranitelskа povaha se t?m je?te v?c prohloubila.

Devcatum rekl, ze ti dva chlapi, kter? na ne zacali dot?rat, byli clenovе m?stn?ho gangu, kter? unа?el deti z okol?. Sara vypadala, ze takovеmu pr?behu moc never?, ale prijala ho s presvedcen?m, ze jej? otec by j? prece nikdy nelhal (kvuli cemuz se Reid c?til je?te v?c mizerne). V kombinaci s jej?m totаln?m odporem k celеmu tеmatu to stacilo k tomu, aby o tom uz nemluvila a posunula se v zivote dаl.

Maya byla naopak extrеmne skeptickа. Nejenze byla dostatecne chytrа na to, aby j? to do?lo, ale byla behem toho martyria s Reidem v kontaktu pres Skype a ocividne si sama dala dohromady dostatek informac?, aby na jejich zаklade mohla tvorit nejakе zаvery. Byla svedkem toho, jak rukou agenta Watsona zemreli dva fanatici a od tе doby se ?plne zmenila.

Reid nemel nejmen?? ponet?, co s t?m delat. Proto se jen snazil pokracovat v zivote co nejv?c normаln?m zpusobem.

Reid vytаhl telefon a zavolal do pizzerie kousek od jejich domu, aby objednal dve stredn? pizzy; jednu s extra s?rem (Sarina obl?benа) a druhou s pаrkem a zelenou paprikou (Mayina obl?benа).

Jen co zavesil, usly?el na schodech kroky. Maya se vrаtila zpаtky do kuchyne. „Sara si ?la zdr?mnout.“

„Zase?“ Vypadalo to, ze Sara spala behem dne v posledn? dobe celkem casto. „Copak v noci nesp??“

Maya pokrcila rameny. „Netu??m. Moznа by ses j? mohl zeptat.“

„To jsem zkou?el. Nic mi nechce r?ct.“

„Moznа je to proto, ze nechаpe, co se vlastne stalo,“ navrhla Maya.

„Rekl jsem vаm obema, co se stalo.“ Nenut me to r?kat znovu, pomyslel si zoufale. Pros?m, nenut me ti znovu lhаt do oc?.

„Moznа mа strach,“ tlacila na nej dаl Maya. „Moznа, ze v?, ze jej? otec, kterеmu by mela bezpodm?necne verit, j? lze do –“

„Mayo Joanne,“ varoval ji Reid, „dаvej pozor na to, co vypou?t?? z pusy…“

„Moznа, ze nen? sama!“ Nevypadalo to, ze by se Maya chtela stаhnout. Tentokrаt ne. „Moznа, ze mаm taky strach.“

„Tady jsme v bezpec?,“ rekl j? Reid pevne a snazil se pri tom zn?t co nejv?c presvedcive, ackoliv tomu sаm ?plne neveril. Za ocima mu zac?nala tepat bolest. Vytаhl ze skr?nky sklenici a napustil do n? studenou vodu z kohoutku.

„Jasne, a taky jsme si mysleli, ze jsme v bezpec? v New Yorku,“ odpаlila ho Maya. „Moznа, ze kdybychom vedely, o co skutecne ?lo, v?echno by bylo jednodu???. Ale ne.“ At uz to byla jeho neschopnost nechat je dvacet minut o samote, nebo jej? podezren? o tom, co se stalo, nezаlezelo na tom. Chtela znаt odpovedi. „V?? moc dobre, c?m jsme si pro?ly. Ale jа nemаm nejmen?? tu?en?, co se stalo tobe!“ Ted uz tеmer kricela. „Kde jsi byl, co jsi delal, jak jsi pri?el k tem zranen?m –“

„Mayo, pr?sahаm, ze…“ Reid postavil sklenici na kuchynskou linku a vztycil varovne prst jej?m smerem.

„Pr?sahа?, ze co?“ utnula ho. „Ze bude? mluvit pravdu? Tak mi ji proste povez!“

„Nemuzu ti r?ct pravdu!“ vykrikl. Pri tom rozhodil rukama. Jedna paze zavadila o sklenici s vodou a shodila ji z desky.

Reid nemel cas se nad t?m zam??let nebo hloubat. Jeho instinkty zareagovaly za nej a jedn?m plynul?m pohybem se sehnul az ke kolenum a chytil sklenici ve vzduchu, nez se stacila roztr??tit o zem.

Okamzite toho zalitoval a zprudka se nadechl, kdyz ve sklenici jen ?plouchlo a vystr?kla z n? jedinа kapka.

Maya z?rala s ocima dokorаn, ackoliv nevedel, jestli v dusledku jeho slov nebo toho, co prаve udelal. Tohle bylo poprvе, co ho videla takhle se pohybovat – a vubec poprvе, co nahlas priznal, ze to, co jim tvrdil, nebylo to, co se ve skutecnosti stalo. Nezаlezelo na tom, jestli o tom vedela, nebo jestli ho jen podezr?vala, ze ner?kа pravdu. Uklouzlo mu to a ted uz to nemohl vz?t zpet.

„Jen reflex,“ rekl rychle.

Maya si pomalu zalozila ruce na prsou, jedno oboc? pozdvizenе a rty pevne semknutе. Znal ten pohled; byl to vyc?tav? pohled, kter? zdedila pr?mo po svе matce. „Saru a tetu Lindu jsi moznа prevezl, ale jа ti to nespolknu ani nаhodou.“

Reid zavrel oci a povzdechl si. Jednou do nej zasekla hаcek a uz ho nepust?, takze zti?il hlas a dal se do vysvetlovаn?.

„Poslouchej, Mayo. Jsi velice inteligentn? – definitivne dostatecne na to, aby sis mohla odvodit, co se stalo,“ rekl. „Nejdulezitej?? vec, kterou mus?? pochopit, je, ze vedet o nekter?ch vecech muze b?t nebezpecnе. Jde o potenciаln? nebezpec?, kterе vаm hrozilo ten t?den, co jsem byl pryc. A mohlo by vаm hrozit celou dobu, kdybyste vedely v?echno. Nemuzu ti r?ct, jestli mа? pravdu nebo se plete?. Nic nepotvrd?m, ani nepopru. Takze pro ted, rekneme… muze? verit v?em zаverum, ke kter?m jsi do?la, jen pokud sl?b??, ze si je nechа? pro sebe.“

Maya pomalu prik?vla. Zbezne zkontrolovala, jestli Sara nese?la dolu do preds?ne a neposlouchа, a pak spustila: „Nejsi jenom profesor. S nek?m pracuje?, s nek?m na vlаdn? ?rovni – FBI, moznа CIA –“

„Proboha, Mayo, r?kal jsem, at si to nechа? pro sebe!“ z?pel Reid.

„Ta zаlezitost s Olympiаdou a pak to fоrum v Davosu,“ nalеhala dаl, „mel jsi s t?m neco spolecnеho.“

„R?kal jsem, ze nepotvrd?m, ani nepopru nic –“

„A ta teroristickа organizace, o kterе se porаd mluv? ve zprаvаch, Amun. Pomohl jsi je zastavit?“

Reid se odvrаtil a vyhlеdl z malеho okna ven na jejich zahradu. Ted uz bylo pozde. Nemusel nic potvrzovat ani vyvracet. Mel to vepsanе v obliceji.

„Tohle nen? hra, Mayo. Je to vаznа vec a kdyby ?patn? lidе vedeli, ze o tom v?? –“

„Vedela o tom mаma?“

Ze v?ech tech otаzek, na kterе se mohla zeptat, byla tohle rаna pod pаs. Na dlouhou chv?li se odmlcel. Jeho nejstar?? dcera znovu prokаzala, jak je chytrа, moznа az pr?li? na ?kor jej?ho vlastn?ho dobra.

„Nemysl?m si,“ rekl ti?e.

„A to, jak jsi dr?v hodne cestoval,“ rekla Maya, „nebyl jsi na konferenc?ch a neprednа?el jako hostuj?c? profesor, ze ne?“

„Ne, to ne.“

„Pak jsi s t?m na nejakou dobu prestal. Bylo to potom… co se stalo mаme?“

„Ano. Ale pak me potrebovali zpаtky.“ To byla alespon cаstecnа pravda a nec?til se kvuli tomu jako lhаr – a takе doufal, ze postac? k uspokojen? Mayiny zvedavosti.

Otocil se zpet k n?. Z?rala na dlаzdenou podlahu, oboc? stazenе. Ocividne se chtela zeptat je?te na v?c vec?. Doufal, ze to neudelа.

„Je?te jedna otаzka.“ Jej? hlas nebyl hlasitej?? nez ?epot. „Mа tohle v?echno co delat s… s mаminou smrt??“

„Proboha. Ne, Mayo. Jiste ze ne.“ Rychle pre?el m?stnost a vzal ji do silnеho objet?. „Neprem??lej o tom takhle. To, co se stalo mаme, melo zdravotn? duvod. Mohlo se to stаt komukoliv. Nemelo to… nemelo to s t?mhle v??m nic spolecnеho.“

„Mysl?m, ze jsem to tu?ila,“ rekla ti?e. „Jen jsem se proste musela zeptat…“

„To je v porаdku.“ Tohle byla posledn? vec, na kterou chtel, aby myslela; ze smrt Kate byla nejak spojenа s jeho tajemn?m druh?m zivotem.

Neco mu prolеtlo mysl? – v?jev. Vzpom?nka na minulost.

Povedomа kuchyne. Jejich domov ve Virginii, nez se prestehovali do New Yorku. Predt?m, nez zemrela. Kate stoj? pred tebou, presne tak krаsnа, jak si ji pamatuje? – ale oboc? mа stazenе, pohled tvrd?. Zlob? se. Rukama ukazuje na neco na stole…

Reid udelal krok vzad a vymanil se tak z Mayina objet?. Za celem mu po tе neurcitе vzpom?nce zacala tepat tupа bolest. Cas od casu se mu jeho mozek snazil pripomenout neco z jeho minulosti, neco, co bylo stаle zamcenе nekde hluboko a jedinе, co mu po tomhle nаsilnеm zаsahu zbylo, byla migrеna, tupа bolest za ocima. Tentokrаt to v?ak bylo jinе, zvlа?tnej??; tahle vzpom?nka byla zcela jiste o Kate, o nejakе jejich hаdce, na kterou si nemohl vzpomenout.

„Jsi v pohode, tati?“ zeptala se Maya.

Najednou zazvonil zvonek u dver? a oba je vylekal.