Cíl Zero

„Aha.“ Opet ho jej? otаzka zaskocila. CIA mu znovu nab?dla jeho prаci – ve skutecnosti se sаm reditel Nаrodn? zpravodajskе sluzby dozadoval toho, aby byl Kent Steele povolаn do svе funkce – ale Reid jim zat?m neodpovedel a agentura se zat?m odpovedi nedozadovala. Po vet?inu casu se na to snazil vubec nemyslet.

„Jа… skutecne rаd bych rekl, ze ne. Ale pravda je takovа, ze je?te nev?m. Zat?m jsem se tak ?plne nerozmyslel.“ Na chv?li se odmlcel a pak se zeptal: „Co by sis myslela o tom, kdybych zacal?“

„Chce? znаt muj nаzor?“ zeptala se prekvapene.

„Ano, chci. Upr?mne jsi jedna z nejchytrej??ch lid?, kterе znаm a na tvеm nаzoru mi hodne zаlez?.“

„No, mysl?m… na jednu stranu je to dost cool, vzhledem k tomu, co ted v?m –“

„Co si mysl??, ze v??,“ opravil ji Reid.

„Ale taky je to dost desiv?. V?m, ze existuje celkem velkа moznost, ze te muzou zranit nebo… nebo hur.“ Maya byla dlouhou chv?li zticha. „L?b? se ti to? Pracovat pro ne?“

Reid j? neodpovedel pr?mo. Mela pravdu; to martyrium, kter?m si pro?el, bylo desivе, a v?c nez jednou mu ?lo o hol? zivot, ale taky ?lo o zivot jeho dvema dcerаm. Nedokаzal by se vyporаdat s t?m, kdyby se jim neco stalo. Ale tvrdа pravda – a taky jeden z vet??ch duvodu, proc se snazil v posledn? dobe tak zamestnat – byla, ze se mu to l?bilo a chybelo mu to. Kent Steele touzil po akci. Urcitou dobu, kdyz to v?echno zacalo, tuhle svou cаst povazoval za ?plne jinou osobu, ale to nebyla tak docela pravda. Kent Steele bylo kryc? jmеno. On po tom touzil. Jemu to chybelo. Bylo to jeho soucаst?, stejne jako ucen? a vychovаvаn? jeho dvou dcer. Ackoliv byly jeho vzpom?nky zamlzenе, bylo to soucаst? jeho samеho, jeho identity, a kdyby tuhle cаst nemel, c?til by se jako profesionаln? sportovec, kter? utrpel zranen?, jez mu ukoncilo kariеru: a spolu s t?m prichаzela i otаzka: Kdo bez toho jsem?

Nemusel odpov?dat nahlas. Maya to dokаzala vyc?st v jeho nepr?tomnеm pohledu.

„Jak ze se jmenuje?“ zeptala se najednou a zmenila tak tеma.

Reid se ost?chave usmаl. „Maria.“

„Maria,“ zopakovala zamy?lene. „Dobre. Uzij si rande.“ Maya zam?rila po schodech dolu.

Nez ji Reid nаsledoval, probleskla mu hlavou je?te jedna my?lenka. Otevrel horn? ?upl?k svеho ?atn?ku a za?аtral v nem, dokud nena?el, co hledal – starou lahvicku drahе kol?nskе, kterou nepouzil uz dva roky. Kate ji mela rаda. Pricichl si k rozpra?ovaci a uc?til, jak mu po pаteri prebehl mrаz. Byla to znаmа, silnа vune, kterа s sebou prinesla zаplavu vzpom?nek.

?pl?chl si trochu na zаpest? a poklepal si j?m krk. Vune byla silnej??, nez jak si ji pamatoval, ale pr?jemnа.

Pak – mu zorn?m polem probehla dal?? vzpom?nka.

Kuchyne ve Virginii. Kate se zlob?, ukazuje na neco na stole. Nen? jen na?tvanа – je vyde?enа. „K cemu mа? tohle, Reide?“ ptа se vyc?tave. „Co kdyby to na?la nekterа z holek? Odpovez!“

Zatrepal hlavou, aby se tе vzpom?nky zbavil dr?v, nez se stacila promenit v migrеnu, ale ani tak nebyla o nic mеne znepokojivа. Nedokаzal se rozpomenout, kdy nebo proc se tahle hаdka odehrаla; s Kate se hаdali jen zr?dka a v jeho vzpom?nce vypadala vystra?ene – bud z toho, o cem se hаdali, nebo pr?mo z nej. Nikdy j? nezavdal jedin? duvod, aby z nej mela strach. Alespon ne podle toho, co si pamatoval…

Najednou si uvedomil dal?? vec a ruce se mu roztrаsly. Nemohl si tuhle vzpom?nku vybavit, coz znamenalo, ze mohla b?t jedna z tech, kterе potlacil pametov? supresor. Proc by ale jakoukoliv vzpom?nku na Kate mazali spolecne s temi na agenta Zero?

„Tati!“ zavolala na nej Maya zezdola. „Prijde? pozde!“

„Jasne,“ zabrucel, „uz jdu.“ Bude se muset sm?rit s faktem, ze bud najde re?en? svеho problеmu, nebo se mu budou vzpom?nky cas od casu necekane, a ne zrovna snadno, vracet a mаst ho.

S takov?m faktem se ale bude moct sm?rit pozdeji. V danou chv?li musel dodrzet jist? slib.

Se?el dolu po schodech, dal obema dcerkаm pusu na temeno a zam?ril ven k autu. Nez v?ak pre?el pr?jezdovou cestu, ujistil se, ze Maya po jeho odchodu nastavila alarm. Az pak nasedl do jejich str?brnеho SUV, kterе koupil jen pred pаr t?dny.

Ackoliv byl dost nervоzn? a zаroven se te?il, az Mariu znovu uvid?, porаd nedokаzal setrаst ten nepr?jemn? pocit strachu, kter? se mu usadil v zaludku. Pokud ho udаlosti minulеho mes?ce necemu naucily, bylo to predev??m to, ze hrozby a nebezpec? pro nej nebyly nedostatkovе zboz? a spousta z nich jen cekala, az ho uvid? trpet.

TRET? KAPITOLA

„Tak, jak se dnes c?t?me, pane?“ zeptala se sestra na nocn? smene zdvorile, kdyz ve?la do jeho pokoje. Vedel, ze se jmenuje Elena a ze je ?v?carka, ackoliv k nemu mluvila anglicky s m?rn?m pr?zvukem. Byla mladа a drobnе postavy, vet?ina by ji mohla dokonce povazovat za pohlednou a docela veselou.

Rais neodpovedel. Nikdy neodpov?dal. Jen ji pozoroval, jak na stolecek vedle jeho postele poklаdа plastov? kel?mek a dаvа se do opatrnеho prohl?zen? jeho zranen?. Vedel, ze jej? zdаnlivа radost je jen nadmernа kompenzace skr?vanеho strachu. Vedel, ze v jeho pokoji byla nerada i navzdory dvema ozbrojen?m strаzn?kum za jej?mi zаdy, kter? bedlive sledovali kazd? jeho pohyb. Nerada ho o?etrovala, dokonce s n?m i nerada mluvila.

Stejne jako v?ichni ostatn?.

Elena mu opatrne prohlеdla zranen?. Videl na n?, ze takhle bl?zko nej byla znacne nervоzn?. Vedeli, co udelal. Ze zab?jel ve jmеnu Amuna.

A jejich strach by je?te vzrostl, kdyby vedeli, kolik jich bylo, pomyslel si j?zlive.

„Hezky se nаm hoj?te,“ rekla mu. „Rychleji, nez by se dalo cekat.“ R?kala mu to kazdou noc a on si to vyklаdal jako: „Doufаm, ze uz brzo odejde?“.

To pro Raise nebylo dobrе znamen?. Protoze az bude dostatecne zdrav? na to, aby ho propustili, pravdepodobne ho po?lou do nejakе pr??ernе d?ry v zemi v nekterе z cern?ch zоn CIA uprostred pou?te, aby tam utrzil je?te v?c zranen?, az ho budou vysl?chat a tahat z nej informace.

Jako Amun, pretrvаme. Po v?ce nez deset let jeho zivota byla tohle jeho mantra. Ted uz v?ak neplatila. Podle toho, co se Rais dozvedel, Amun zanikl; jejich plаn v Davosu selhal, vudcovе byli bud zadrzeni nebo zabiti a kazdа bezpecnostn? agentura na svete vedela o jejich znamen?, glyfu Amuna, kter? si jeho clenovе vypalovali do kuze. Rais se nesmel d?vat na televizi, ale v?echny tyhle novinky z?skal od ozbrojen?ch policistu, kter? se spolu casto bavili (a velmi zdlouhave, coz Raise obvykle je?te v?c otravovalo).

On sаm si znamen? vyrezal, nez ho dovezli do nemocnice v Sionu, ale ukаzalo se, ze to udelal zbytecne; vedeli, k?m je, a znali alespon cаst toho, co udelal. Na pazi mu po jeho znamen? zustala jen klikatа, zkrabacenа ruzovа jizva, kterа mu denne pripom?nala, ze Amun uz nen?. A proto se zmenila i jeho mantra.

Pretrvаm.

Elena vzala ze stolku plastov? kel?mek s ledovou vodou a brckem. „Chtel byste se trochu nap?t?“

Rais neodpovedel, ale m?rne se predklonil a pootevrel rty. Obezretne mu k nim prisunula brcko, paze zcela natazenе a ohnutе v loktech, telo zaklonenе dozadu v m?rnеm nаklonu. Mela strach; pred ctyrmi dny se pokusil kousnout doktorku Gerberovou. Jeho zuby ji sotva ?krаbly do krku, ani nepro?ly kuz?, ale presto mu to od jednoho z jeho strаzn?ch zajistilo slu?nou rаnu do celisti.

Tentokrаt se Rais o nic nepokou?el. Nasаval brckem dlouhе, pomalе dou?ky, vychutnаval si strach tе zeny a nervozitu dvou policistu, kter? ho pozorovali zpoza jej?ch zad. Kdyz skoncil, znovu se oprel. Sestra si sly?itelne oddechla.

Pretrvаm.

Za posledn? ctyri t?dny zvlаdl prekonat mnohе. Prekonal nefrektomii, s jej?z pomoc? mu odstranili probodnutou ledvinu. Prekonal druh? zаkrok, kdy mu odoperovali cаst potrhan?ch jater. Prekonal tret? v?kon, kter?m se uji?tovali, ze zаdn? z jeho zаkladn?ch orgаnu nebyl po?kozen. Prekonal nekolik dn? na jednotce intenzivn? pеce, nez ho presunuli na chirurgickе oddelen?, ale ani jednou nevstal z postele, ke kterе mel pripoutanа obe zаpest?. Zdravotn? sestry ho otаcely, vymenovaly mu podlozn? m?su a celkove mu zaji?tovaly co nejvet?? pohodl?, ale nikdy mu nedovolili vstаt a pohybovat se o samote.

Sedm bodn?ch ran v jeho zаdech a jednu v hrudi mu za?ili a, jak mu opakovane pripomn?nala nocn? sestra Elena, hezky se hojily. S po?kozenou nervovou tkаn? v?ak doktori zmohli pramаlo. Nekdy prestal c?tit celа zаda az po ramena a sem tam dokonce az k bicepsum. V tech chv?l?ch nec?til nic, jako by tyhle cаsti jeho tela vubec nepatrily k sobe.

Jindy se s nem?m krikem probouzel z tvrdеho spаnku, kdyz ho zacala z niceho nic spalovat sz?ravа bolest nemilosrdnа jako hromobit?. Nikdy netrvala dlouho, ale byla akutn?, intenzivn? a prichаzela v nepravideln?ch intervalech. Doktori ji naz?vali „zа?kuby“, vedlej?? efekt, kter? se nekdy dostavoval u pacientu s rozsаhl?m po?kozen?m nervu, jako bylo to jeho. Uji?tovali ho, ze tyhle zа?kuby mohou casem zmizet a ?plne prestat, ale nedokаzali r?ct, kdy se to stane. Nam?sto toho mu r?kali, ze mа ?test?, ze mа v porаdku m?chu. R?kali mu, ze mа ?test?, ze to celе vubec prezil.

Jasne, ?test?, pomyslel si horce. ?test?, ze se uzdravoval jen proto, aby ho pak predali do spаru CIA a do jejich cernе zоny. ?test?, ze v?echno, pro co pracoval, se rozpadlo behem jednoho dne. ?test?, ze ho ne jednou, ale uz dvakrаt premohl Kent Steele, muz, kter?m pohrdal, kterеho kazd?m coulem nenаvidel.

Pretrvаm.

Nez Elena ode?la z jeho pokoje, je?te nemecky podekovala dvema strаzn?kum a sl?bila, ze jim prinese kаvu, az se pozdeji vrаt?. Jakmile byla pryc, policistе se odebrali na svа m?sta pred dvermi, kterе byly celou dobu otevrenе, a vrаtili se ke svе konverzaci o nedаvnеm fotbalovеm zаpase. Rais byl v nemcine docela zbehl?, ale nekterе aspekty nаrec? ?v?carskе nemciny a rychlost, se kterou mluvili, ho cas od casu mаtly. Policistе na denn? smene obvykle konverzovali v anglictine, coz byl zpusob, kter?m se k nemu donesla vet?ina novinek o tom, co se delo mimo jeho nemocnicn? pokoj.

Oba muzi byli clenovе ?v?carskе federаln? policie, kterа vydala rozkaz, aby u jeho pokoje za kazd?ch okolnost? stаli dva strаzn?ci, dvacet ctyri hodin denne. Str?dali se po osmihodinov?ch smenаch, pricemz v pаtky a o v?kendech v?dal ?plne jinе tvаre. Vzdycky v?ak byli dva. Vzdycky. Pokud si jeden z policistu potreboval odskocit nebo si zaj?t pro neco k j?dlu, nejdr?v vzdy zavolali dolu, aby pri?el jeden z nemocnicn?ch hl?dacu a pockal, az se dan? ze strаzn?ku vrаt?. Vet?ina pacientu by za jeho podm?nek a v takovе fаzi uzdravovаn? byla presunuta na traumatologickе oddelen?, ale Rais zustal v nemocnici. Bylo to v?ce zabezpecenе zar?zen? s uzamcen?mi jednotkami a ozbrojenou ochrankou.

Vzdycky byli dva. Vzdycky. A Rais se rozhodl, ze by to mohl vyuz?t ve svuj prospech.

Na plаnovаn? svеho ?teku mel spoustu casu, obzvlа?t v posledn?ch nekolika dnech, kdyz mu sn?zili dаvku lеku a on mohl konecne uvazovat jasne. V hlave si zas a znovu prehrаval nekolik scеnаru. Zapamatoval si casovе rozvrhy a odposlouchаval konverzace. Nebude trvat dlouho a odpoj? ho – je to jen otаzka nanejv?? nekolika dn?.

Musel jednat. A rozhodl se, ze to udelа dnes v noci.

Za ty t?dny na strаzi pred jeho dvermi prestali jeho strаzn? b?t patricne ostrazit?. Naz?vali ho „teroristou“ a vedeli, ze je zabijаk, ale az na ten nepatrn? incident s doktorkou Gerberovou pred pаr dny Rais nedelal nic jinеho, nez jen vet?inou bez pohybu ti?e lezel a nechal personаl vykonаvat svе povinnosti. Kdyz u nej v pokoji zrovna nikdo nebyl, strаzn? mu sotva venovali v?c pozornosti, nez bylo nutno, coz znamenalo, ze se na nej jen cas od casu pod?vali.

Tu doktorku se nesnazil kousnout kvuli zlosti nebo nejakеmu postrann?mu ?myslu. Udelal to z nutnosti. Doktorka Gerberovа se nad n?m naklаnela a prohl?zela mu rаnu na ruce, tu, kde si vyrezal znamen? Amuna – a Raisovi o prsty pripoutanе ruky zavadila kapsa doktorcina b?lеho plа?te. Ohnal se po n?, klapl celistmi a doktorka se zaklonila, aby se vyhnula zubum, kterе ji ?krаbly do krku.